Aktuální články
Dva totalitní osudy
Klatovský zpravodaj 8/2026
František Havlíček a Václav Šnaidr. 12. listopad 1952. Obyčejný, nezajímavý den. Na první pohled možná. Ne tak pro dva bývalé četníky a poválečné příslušníky SNB. V tento den, téměř před 74 lety, skončili oba dva na komunistické šibenici.
František Havlíček (nahoře) se narodil 2. 12. 1908 v Čestíně v okrese Kutná Hora jako syn četníka. Vystudoval kutnohorskou reálku, na níž maturoval v roce 1928. Tři roky poté byl jako poručník pěchoty vyřazen coby úspěšný student proslulé Vojenské akademie v Hranicích. Do roku 1936 sloužil v armádě, poté přešel k četnictvu a byl přidělen na velitelství v Klatovech. Za poslech zahraničního rozhlasu byl v roce 1942 poslán do koncentračního tábora v Greusenu. Jeho švagr a tchán (otec a syn Suchých z Obytců) byli popraveni v Drážďanech.
Havlíček se z koncentračního tábora dostal až na konci války a posléze se stal oblastním velitelem nově se formujícího Sboru národní bezpečnosti v Klatovech. V té době se také stal členem KSČ, ale spíše z pragmatismu než z ideologických důvodů. Často informoval své přátele z Československé strany národně socialistické o poměrech uvnitř KSČ i SNB. Po únoru 1948 jeho protikomunistická činnost ještě zesílila. Udržoval spojení s americkou zpravodajskou službou, které předával zprávy bezpečnostního charakteru. To bylo možné díky Havlíčkovu služebnímu postavení, které mu pod falešnými záminkami umožňovalo dojíždět na Železnou Rudu. Postupně se vytvořila malá zpravodajská síť, skládající se vesměs z protikomunisticky naladěných příslušníků SNB. Ta nejen předávala zprávy na Západ, ale organizovala i přechody hranic do Bavorska. Za pomoci této skupiny se tak za železnou oponu dostal i bývalý národněsocialistický poslanec a rodák z Myslíva Josef Ševčík.
Na podzim 1949 Havlíček odchází ze zdravotních důvodů do penze, poté pracuje jako úředník Západočeských mlýnů v Klatovech. Když se posléze snaží znovu napojit na zahraniční exil, naráží na provokatéry Státní bezpečnosti, jejichž zpravodajská hra se mu stává osudnou. Celá ilegální organizace je rozprášena, František Havlíček je 23. srpna 1951 zatčen. Po dlouhém vyšetřování podává Státní prokuratura žalobu na devět lidí, sedm z nich jsou současní nebo bývalí příslušníci SNB. 29. května 1952 vynáší Státní soud Praha rozsudek. František Havlíček je za zločin velezrady, vyzvědačství a sabotáže odsouzen k trestu smrti, ztrátě státního občanství a propadnutí celého jmění. Citujme z rozsudku: „František Havlíček a Václav Šnaidr stali se v roce 1948 registrovanými agenty americké zpravodajské služby a vytvořili v západním pohraničí Čech v létech 1948 až 1951 špionážní bandu… vešli v styk s cizí mocí…”
Prokurátorem v procesu byl nechvalně známý Dr. Karel Čížek. Odvolání bylo zamítnuto, Klement Gottwald udělení milosti také odmítl. Podplukovník František Havlíček byl popraven na Pankráci 12. listopadu 1952 v 5:25 ráno. Zůstala po něm manželka a třináctiletá dcera.
V tentýž čas byl násilně ukončen také život rodáka z Tupadel u Klatov, Václava Šnaidra narozeného 3. 8. 1911. Po absolvování základního vzdělání pracoval na rodinné usedlosti a také se v Klatovech vyučil zedníkem. V době vojenské presenční služby požádal o přidělení k četnictvu, ale vyhověno mu bylo až v roce 1935. Sloužil na různých místech republiky, například i na stanici v Německém Rychnově (okres Kaplice) v rámci jednotek Stráže obrany státu. Po Mnichovu byl poslán na Podkarpatskou Rus, kde se v roli velitele čety účastnil obranných bojů s maďarskou armádou. Německou okupaci prožil jako protektorátní četník ve Strakonicích a v Praze, poslední tři válečné měsíce byl služebně zařazen v terezínském ghettu, v němž se také dočkal konce války. Po ní byl v rámci SNB přidělen na stanici ve Všerubech, nedaleko hranic s Německem. Odtud je v roce 1949 přeložen na stanici v Klatovech. Po válce, stejně jako Havlíček, vstupuje do KSČ. Ovšem její poúnorové násilné praktiky v něm vyvolávají snahu se tomuto teroru vzepřít. Navazuje tak spojení s podobně smýšlejícími lidmi, především pak se svým velitelem Františkem Havlíčkem. Kromě převaděčské činnosti a spojení s exilem má podle pozdější obžaloby
Václav Šnaidr také shromažďovat větší množství zbraní pro údajný ozbrojený převrat. StB celou skupinu infiltruje a Václav Šnaidr je 1. listopadu 1951 v pozdních nočních hodinách zatčen. Rozsudek nad Šnaidrem je stejný jako nad Havlíčkem (velezrada, vyzvědačství a sabotáže; odsouzen k trestu smrti, konfiskaci celého majetku a ztrátě státního občanství). Zůstala po něm čtyřletá dcera.
Lukáš Kopecký (zastupitel města)
