Aktuální články
Jiří Stanislav Guth–Jarkovský
Klatovský zpravodaj 2/2026
Série článků a cyklus přednášek městské knihovny o klatovských osobnostech.
Narodil se v Heřmanově Městci 23. ledna 1861 do rodiny knížecího důchodního (pozn. správce příjmů a výdajů panství, obdoba dnešního účetního) Karla Gutha a jeho manželky Barbory, rozené Bačinové. V rodině se po vzoru panstva mluvilo německy jako tehdy ve všech vrchnostenských úřednických rodinách. Otec v němčině i úřadoval, nicméně v jádru a smýšlením zůstali oba Jiřího rodiče Češi a v tomto duchu vychovali kromě Jiřího i dceru Marii a další tři syny – Augusta a Karla (oba dva lékaři) a Antonína (c. k. rada zemského soudu).
V roce 1868 se rodina přestěhovala do Kostelce nad Orlicí, kde Jiří absolvoval obecnou školu. V letech 1870–1878 vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, poté pokračoval studiem filozofie, matematiky a fyziky na Filozofické fakultě v Praze. Studium ukončil roku 1883, kdy získal první doktorát udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Už jako student měl potřebu angažovat se v řadě vědeckých a kulturních spolků, např. byl prvním tajemníkem Jednoty českých filosofů či funkcionářem Svatoboru, spolku českých spisovatelů. Přestože sám aktivně nesportoval, jako správný vlastenec se stal členem Sokola a o tělovýchovu se zajímal jako pedagog.
Po ukončení univerzitního vzdělání se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe, s nimiž žil střídavě v Náchodě a v Ratibořicích. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku. Jeho cestovatelské zážitky se pak staly hlavním inspiračním zdrojem k celé řadě jeho cestopisů a fejetonů.
Od roku 1887 zahájil dráhu středoškolského profesora, a to na gymnáziu v Žitné ulici v Praze. Během následujících šesti let se jeho náplní mimo výuku stalo i členství v redakci Ottova naučného slovníku, kde zpracovával zeměpisné a turistické články a sestavoval hesla jako Londýn, Paříž nebo New York.
V roce 1893 odjel Guth–Jarkovský do Klatov, kde 3 roky vyučoval na gymnáziu matematiku a fyziku, později i francouzštinu a němčinu. Studenty učil eleganci a vybízel je ke studiu cizích jazyků. Byl členem zdejší Literární jednoty a v klatovské společnosti zavedl pořádání tzv. francouzských cerklů, večírků, v nichž byla klatovská honorace seznamována s francouzskou literaturou. Založil tu i sportovní kroužky, kde se poprvé začal hrát tenis. Byl milovníkem divadla a podporoval divadelní představení kočujících společností. Přispíval do Šumavanu řadou povídek a turistických článků, v Klatovech napsal i několik povídek regionálního rázu, např. Padající hvězda, Staré historie, Studenti slavili Mikuláše, Nad propastí či studentský román Přívaly s podtitulem Dva obrázky téměř historické. Svou beletrii zde uveřejňoval vždy pod pseudonymem Stanislav Jarkovský (pod ním zasílal své práce i Svatopluku Čechovi do časopisu Květy). Během pobytu se spřátelil s rodinou Karla Hostaše, se kterou pak udržoval dlouholetou korespondenci.
Mgr. Ludmila Breuová (Městská knihovna Klatovy)
