Aktuální články
JUDr. Karel Hostaš
Klatovský zpravodaj 6/2026
Český právník, vlastivědný pracovník, archeolog, regionální historik a politik.
1854 v malém pošumavském městečku Poleni jako jediný syn ze šesti sourozenců řeznickému mistru Karlu Hostašovi a jeho manželce Johance, rozené Hlaváčkové. V Poleni rodina Hostašových bydlela na faře u bratra paní Hostašové P. Viktorina Livory. Ten měl velký vliv na utváření osobnosti a zájmů mladého Karla, představoval mu prostřednictvím vlastních vzpomínek osobu Josefa Dobrovského a až do své smrti finančně podporoval jeho vzdělávání.
Po složení zkoušky nastoupil jedenáctiletý Karel do primy gymnázia v Klatovech, kde mu P. Livora zařídil byt u paní Jablunkové v Seminářské ulici. Počátkem roku 1870 se pak přestěhoval do bytu paní Piherové v ulici Klášterní, kde bydlel mimo jiné společně s Janem Hlávkou. Po devíti letech strávených na klatovském gymnáziu odešel na podzim roku 1874 spolu s přítelem Jindřichem Vančurou do Prahy na právnickou fakultu, kde jeho studium finančně i nadále podporoval P. Livora. Jeho náhlá smrt v roce 1875 přinesla Hostašovi velkou ztrátu i z důvodů finanční podpory. Musel se velmi uskrovnit a po první státní zkoušce začal pracovat v advokátní kanceláři JUDr. Václava Sedláčka. 30. května 1885 získal na Karlo-Ferdinandově univerzitě doktorát a až do roku 1889 vykonával v Praze právní praxi. V domě, kde se nacházela advokátní kancelář dr. Sedláčka, bydlel také berní adjunkt Rudolf Pražský, s jehož nejstarší dcerou Annou se mladý Hostaš v roce 1880 v Rehberku (Srní) na Šumavě oženil. Měli spolu 6 synů a jednu dceru, která zemřela v kojeneckém věku.
Ještě během studií práv v roce 1882 byl Hostaš pověřen vyřízením pozůstalosti po Františku Jungovi, klatovském sběrateli starožitností a kuriozit. Přesvědčil svého nadřízeného dr. Sedláčka, aby Jungovu sbírku nabídl městskému úřadu k odkoupení za 500 zlatých. Tím byl položen základ ke vzniku klatovského muzea, jehož správcem a posléze ředitelem se Karel Hostaš stal. Zasloužil se o stabilizaci základních podmínek jeho existence. Na počátku bylo muzeum umístěno v budově radnice, později v prostorech dominikánského kláštera a kostela. Nejvýznamnějším mezníkem se stala výstavba spořitelní budovy čp. 1/IV v nynější Hostašově ulici, která hned po dostavbě v roce 1907 sloužila ze dvou třetin muzejním účelům. Spořitelna města Klatov na konci 30. let 20. století pak převedla tento objekt ve prospěch muzea zcela.
Vedle sbírkové činnosti se Karel Hostaš věnoval i odborné práci. Účastnil se archeologických prací při průzkumu mohyl objevených u Poleňky a Habartic, pod jeho vedením byl prováděn průzkum v lese Husíně u Tajanova, významné lokality středněbronzových mohylových pohřebišť.
Dbal také o národopisnou činnost, věnoval se péči o památky a muzeologii. Díky spolupráci s místními spolky, gymnáziem i s učiteli škol z okolí Klatov připravil půdu pro systematické dokumentování hmotné a duchovní kultury Pošumaví. Ve svém muzejním úsilí kladl také důraz na shromažďování a záchranu písemných památek k historii města z fondů městských orgánů. Podařilo se tak objevit a zabezpečit staré městské knihy a listiny, městská privilegia či dokumenty útrpného práva.
Dalším ze stěžejních úkolů, na kterém spolupracoval s profesorem Ferdinandem Vaňkem, byla inventarizace památkových objektů. V letech 1899–1907 připravili k vydání dosud používané rozbory stavebních památek a uměleckých děl. Jde o první pasportizaci nemovitých a movitých kulturních památek regionu.
Rovněž literární činnost Karla Hostaše byla bohatá. Psal zejména odborné příspěvky pro časopis Archeologické památky, pro Časopis společnosti přátel starožitností českých, Český lid, Čas či regionální periodika. Samostatně vydal spolu s Ferdinandem Vaňkem Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese klatovském, sušickém, domažlickém a přeštickém. Pro obec Poleň zpracoval několikadílnou Pamětní knihu, z níž část vyšla tiskem s názvem Dějiny městečka Poleně.
Po roce 1918 se jako okresní konzervátor staral o zabezpečení patrimoniálních archivů na Klatovsku. Převzal Hohenzollernský archiv v Bystřici nad Úhlavou a zařídil řádné zajištění archivu a knihovny na zámku v Trhanově.
Všestranné zaměření Karla Hostaše, jeho schopnost a snaha odvětví, kterým se věnoval, institucionalizovat, neustále metodicky propracovávat a profesionalizovat, ho stále více vtahovala do veřejného života. Stal se předsedou Měšťanské besedy, vedl dobrovolný hasičsko–ochranný sbor i klatovský Sokol. Nejvýznamněji se však prosadil jako starosta. V roce 1903 byl zvolen starostou okresu (podle rakouského zákona o okresních samosprávách) a zůstal jím 16 let. V této funkci se přičinil o rozšíření okresních silnic (ze 103 km na 186 km), nechal postavit 4 mosty, prosadil autobusové spojení mezi okresním městem, Chudenicemi a Plánicí. Nejvíce úsilí ale věnoval zdravotní péči. Zavedl nové zdravotní obvody v Janovicích a v Čachrově a v roce 1914 se mu podařilo dostavět a otevřít Všeobecnou veřejnou okresní nemocnici (ve své době jedno z nejdokonalejších zařízení svého druhu u nás).
Do lokálního politického života Klatov vstoupil už počátkem 80. let. Když byl v roce 1896 starostou města zvolen MUDr. Alois Mašek (viz článek Mgr. Lukáše Kopeckého v květnovém čísle Klatovského zpravodaje), stal se Karel Hostaš prvním radním, a tedy Maškovým nástupcem. Oba se vzájemně doplňovali i díky svým rozdílným profesím a laděním svého charakteru. Mašek prosazoval věci technické, nechal vybudovat městský vodovod i elektrárnu, nebál se velkých investic ani úvěrů. Hostaš se větší měrou staral o vznik škol, postupně budoval muzeum, reorganizoval chod radnice. Město rostlo jak do rozlohy (nová čtvrť Pod Vodojemem), tak do krásy (sokolovna, budova muzea, škola na Husově náměstí). Když v roce 1912 Mašek náhle zemřel, byl Karel Hostaš zvolen novým starostou 32 hlasy z 35. Léta války však znamenala pro město velmi náročné období a Hostaš jako starosta byl vystaven velkému tlaku a nutnosti dělat kompromisy. Přesto se mu podařilo, sice pomalu, ale vytrvale pokračovat v rozvoji života města – probíhalo dláždění a budování kanalizace v historickém centru, radnice získávala pozemky bývalých masných krámů pro budoucí stavbu divadla. Nicméně stále sílící tlak na vedení města donutil Hostaše 18. února 1918 k rezignaci na funkci starosty. Zastupitelstvo však jeho rezignaci jednomyslně odmítlo a vyzvalo ho, aby setrval. Tato důvěra ho povzbudila a starostou města zůstal až do 31. června 1919, kdy ho ve funkci vystřídal Ladislav Novák. Zůstal však i nadále váženým členem zastupitelstva a pokračoval ve veřejné činnosti. V roce 1921 byl hlavním organizátorem retrospektivní zemědělské výstavy, aktivně se věnoval činnosti v Sokole i v Měšťanské besedě, působil v Národní jednotě pošumavské.
Po roce 1929 ho však začaly stále více omezovat problémy s pohybem a postupující artróza v kolenou a revmatismus mu postupně znemožnily jakoukoliv chůzi i psaní.
JUDr. Karel Hostaš zemřel v Klatovech dne 22. června 1934 a je pohřben v rodinné hrobce na místním hřbitově.
Mgr. Ludmila Breuová (Městská knihovna Klatovy)