Aktuální články
Otakar Vočadlo
Klatovský zpravodaj 10/2025
Série článků a cyklus přednášek městské knihovny o klatovských osobnostech.
Český pedagog, lingvista, anglista a amerikanista
Narodil se 2. října 1895 v domě čp. 154 na klatovském náměstí Anně Vočadlové, rozené Prušákové, a Vilému Vočadlovi, do rodiny známých filologů. Jeho otec od roku 1888 působil na C. k. reálném a vyšším gymnáziu v Klatovech, kde vyučoval němčinu, francouzštinu, latinu a nepovinný těsnopis a zároveň pracoval jako srovnávací i klasický filolog a romanista. Dědeček Jan Vočadlo vystudoval filozofii a práva, stal se prvním českým docentem francouzského jazyka na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a byl autorem francouzské mluvnice i příručky Český právník.
Otakar Vočadlo po obecné škole a studiu na klatovském gymnáziu odešel do Prahy, kde v akademickém roce 1914/1915 nastoupil na Filozofickou fakultu Karlo–Ferdinandovy univerzity. Zde začal studovat anglistiku a slavistiku. Jeho studia bohužel přerušila první světová válka a v srpnu 1916 musel narukovat do rakousko-uherské armády. Už v roce 1917 se dostal do zajateckého tábora v Mostu jako tlumočník a censor ruštiny a polštiny. Později složil ve Vídni ještě další tlumočnické zkoušky z angličtiny, francouzštiny a italštiny. Po válce pracoval v Praze jako překladatel a tlumočník, učil v jazykových kurzech angličtinu, ruštinu a maďarštinu a v univerzitních kurzech češtinu pro cizince. Vrátil se také na univerzitu, aby pokračoval ve svých studiích, která zakončil v roce 1921 doktorátem z anglické a slovanské filologie a disertační prací s názvem Anglická kritika shakespearská a Hamlet.
Po získání doktorátu odjel do Anglie, kde začal studovat na londýnské univerzitě anglickou fonetiku a literaturu. V letech 1922–1928 působil na Ústavu slovanských studií Londýnské univerzity jako přednášející českého jazyka a literatury a následně jako docent s právem zkoušet a zasedat ve zkušebních komisích. V té době byl významným kontaktem československých a anglických spisovatelů. Na podzim roku 1922 byl požádán o spolupráci s mezinárodním sdružením spisovatelů, takzvaným PEN klubem. Jeho prvním úkolem se stalo informovat Prahu o významu a činnosti klubu a přimět české spisovatele k založení jeho pobočky v Praze. K tomu došlo z iniciativy Karla Čapka 15. února 1925.
Otakar Vočadlo se taktéž stal průvodcem Karla Čapka po Anglii. Seznamoval ho se svými známými především z PEN klubu, navštěvovali divadla a byli zváni na návštěvy k významným anglickým spisovatelům a dramatikům, například k Georgi Bernardu Shawovi. Po Čapkově návratu do Československa spolu i nadále udržovali písemný kontakt. Dle dopisů lze soudit, že spolu velmi dobře vycházeli a respektovali se.
Od poloviny dvacátých let začal Otakar Vočadlo na podnět Karla Čapka redigovat Anglo-americkou knihovnu, která vycházela v nakladatelství Aventinum. Jeho úkolem bylo vybírat knihy, dávat posudky i navrhovat překladatele, a především pak seznamovat české čtenáře s význačnými díly soudobé anglicky psané literatury.
V srpnu 1928 odletěl Otakar Vočadlo do Spojených států amerických, aby uspořádal kurz přednášek na Kolumbijské univerzitě. Během pobytu v New Yorku se mu dostalo taktéž pozvání, aby konal přednášky v Chicagu a v Clevelandu a postupně se vydal i do dalších měst. Jeho pobyt ve Spojených státech amerických skončil na konci února 1929.
Roku 1933 začal působit na Filozofické fakultě univerzity Komenského v Bratislavě, kde vybudoval anglistické oddělení s knihovnou zaměřenou na studium skotské a moderní americké literatury a byl zde jmenován mimořádným profesorem. Od roku 1934 až do uzavření vysokých škol přednášel o anglické kultuře a mluvnici také na Vysoké škole obchodní při Českém vysokém učení technickém. V únoru 1939 byl prezidentem republiky jmenován mimořádným profesorem anglické řeči a literatury na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1940 byl zvolen mimořádným členem České akademie věd a umění.
Během II. světové války byl kvůli svému neskrývanému negativnímu vztahu k Německu vězněn v koncentračních táborech v Terezíně, Osvětimi a Buchenwaldu. Velkou zásluhu na jeho přežití mělo místo vězeňského tlumočníka, které pro něj získal Hugo Rokyta. Jeho záchrana byla přínosem i stovkám mladých vězňů, pro něž Vočadlo organizoval tajný kurz angličtiny a významně ovlivňoval kulturní život v prostředí útlaku, násilí a popření základních práv a svobod. Měsíc před koncem války, v den, kdy se měl vydat společně s ostatními vězni na takzvaný pochod smrti, byl tábor osvobozen.
Po návratu z koncentračního tábora, v červnu 1945, zahájil přednášky a seminář o anglo-ruských stycích, především o vlivu ruského realismu na anglický román, a byl ustanoven spoluředitelem anglického semináře na Karlově univerzitě v Praze. Roku 1946 byl rovněž jmenován řádným profesorem Filozofické fakulty UK. V roce 1949 byl z politických důvodů z Univerzity Karlovy propuštěn a rehabilitace se dočkal až na sklonku života, v roce 1968.
Otakar Vočadlo výrazně přispěl k poznání anglické a americké literatury u nás a naopak literatury české v anglosaském světě. Zasloužil se o rozvoj česko–anglických literárních vztahů a o udržování vzájemných kulturních styků. Napsal nejen přes sto padesát hesel věnovaných anglickým, irským, skotským a americkým spisovatelům, literatuře a divadlu pro Ottův slovník naučný nové doby, ale i heslo czech language pro Encyclopedia Britannica. Byl také zastáncem takzvané zjednodušené formy anglického jazyka a sestavil učebnici s názvem Basic English.
Zemřel 24. ledna 1974 v Praze, uprostřed pracovních plánů, těsně po dokončení knihy s názvem Anglické listy Karla Čapka (k dispozici ve fondu klatovské knihovny), jejíž jádro tvoří nejen dopisy Karla Čapka adresované Otakaru Vočadlovi, ale i Vočadlův popis Čapkova pobytu v Londýně a jejich společných cest po Anglii a Skotsku.
Místem jeho posledního odpočinku se stala rodinná hrobka v Klatovech.
Literatura:
PUŽÍKOVÁ, Kateřina. Otakar Vočadlo (1895–1974): život a dílo. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu, 2012. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/46042/BPTX_2010_2__0_257981_0_102460.pdf?sequence=1&isAllowed=y. [cit. 2025-08-29].
VITÁK, Karel. Prof. PhDr. Otakar Vočadlo. Online. Př. n. l., s. 1. Dostupné z: https://www.dva.cz/2015-02-01/vocadlo/. [cit. 2025-08-29].
Mgr. Ludmila Breuová (Městská knihovna Klatovy)