Od září nabídne kino Šumava nový formát nazvaný Středy bez popcornu. Pod tímto názvem se skrývají projekce méně tradičních a náročnějších filmů, které doplní krátký úvod před samotným promítáním. O tom, proč se kino k podobnému formátu uchyluje a co od něj mohou diváci očekávat, jsme si povídali s ředitelem MKS Klatovy Karlem Kotěšovcem.
Od září přichází kino s novinkou s názvem Středy bez popcornu. Co si pod tím mají diváci představit?
Je to poměrně jednoduché. V podstatě je to takový převlečený filmový klub.
Jak vůbec nápad na tento nový formát vznikl?
Před lety tady filmový klub existoval a před filmy se dělaly úvody. Už je to opravdu hodně let, a tak mě napadlo tenhle formát obnovit. Uvidíme, jestli o něj vůbec bude zájem a jestli budou lidé zvědaví i na nějaké povídání před filmem.
A teď k samotnému názvu. Bude to opravdu úplně bez popcornu?
„Bez popcornu“ je spíš takové upozornění: pozor, nebude to úplně lehce stravitelný film. Pokud se ale najde nějaký rebel, který si bude chtít popcorn dát, samozřejmě může.
Proč jste zvolil právě středu?
Tradice středečních „náročnějších“ filmů se tu dodržuje už řadu let, kromě toho označení se toho zas tak moc nemění.
Budou Středy bez popcornu pravidelně každý týden?
Ne, budou nepravidelně, ale vždycky budou označené v programu kina. V září například proběhnou čtyřikrát.
Jaké filmy diváky v září čekají?
9. září uvedeme film Sex a smrt v kempu Miasma, 16. září bude následovat Princezna Kosmolesba, 23. září Tichá přítelkyně a 30. září film Rose.
Máte mezi nimi nějakého osobního favorita?
Těžko říct. Vybíral jsem je tak, aby byl každý úplně jiný, a to jak žánrově, tak obsahově. Možná bych zmínil Tichou přítelkyni od maďarské režisérky Ildikó Enyedi. Viděl jsem její předchozí film O těle a duši, který mě nadchl, takže doufám, že mě nadchne i Tichá přítelkyně. Obecně se ale těším na všechny. Mám rád náročnější nebo trochu jiné filmy, takže by se dalo říct, že tenhle filmový klub částečně dělám i pro sebe. (smích)
Jakou roli podle vás má kino v tom, aby vedle velkých premiér nabízelo prostor i méně známým nebo náročnějším titulům?
Myslím si, že menšiny se mají podporovat, a to i menšina diváků, kteří nechodí na blockbustery nebo hollywoodské filmy. I oni by měli mít možnost najít si v kině něco pro sebe. Multikina podobné okrajovější filmy příliš často neuvádějí, protože je samozřejmě zajímají především tržby. Ty zajímají i nás, ale když máme možnost podobné tituly čas od času nabídnout, byla by škoda tuto kategorii filmů úplně opustit.
Jak budou samotné večery probíhat? Diváci se před filmem mohou těšit na váš úvod?
Ano, ale nebude to žádná dlouhá přednáška. V podstatě to bude místo reklamy a délka běžné reklamy bude odpovídat délce mého povídání. Dříve byly filmové kluby zajímavé mimo jiné tím, že se tam diváci dozvěděli informace, ke kterým se sami jen těžko dostávali. Dnes mají informací milion, takže nemá smysl jim říkat něco, co si během chvíle sami najdou. Spíš to tedy budou moje osobní reference, zážitky nebo nějaké zajímavosti spojené s filmem.
Co byste si přál, aby si lidé se Středami bez popcornu časem spojovali?
Jsou diváci, kteří nejdou do kina jen proto, aby si po práci oddechli nebo se jen pobavili, ale chtějí od filmu i něco víc. Právě jim jsou tyhle projekce určené a doufám, že budou chodit. Když nebudou, tak to zrušíme. Obecně si myslím, že stejně jako program jakékoliv kulturní instituce i program kina by měl být pro všechny – pro davy i pro ty, kteří hledají něco specifičtějšího. Měl by být pestrý a o to se snažím celou dobu. A navíc jsou lidé, kterým popcorn v kině jednoduše vadí. Takže Středy bez popcornu mohou oslovit i ty, kteří ocení projekci, při které jim vedle nikdo nebude chroupat.
Mgr. Michaela Kotlan Kopidlanská (MKS Klatovy)