Aktuální články

Volební matematika

Klatovský zpravodaj 10/2021

Vážení Klatované, jistě Vám „neuniklo,“ že v brzké době budou parlamentní volby. Do poštovních schránek Vám docházejí nejrůznější tiskoviny, v nichž Vás ta či ona strana „oslovuje,“ abyste jí dali důvěru. Ostatně voleb jsou plná média – televize, noviny i sociální sítě. „Nikdo Vám nedá tolik, co já Vám slíbím ..,“ možná i tak by se daly shrnout zprávy, které k nám denně přicházejí. Ale pomiňme volební marketing, dokonce i zajímavé volební strategie a úvahy na téma, co bude po volbách.

Zkusme se zamyslet nad tím, zda víme, jak funguje náš volební systém? Jak se naše hlasy změní v mandáty (tj. poslanecké pozice)?

Nejprve trocha teorie. Letos volíme do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zvolit musíme 200 nových poslanců, volíme ve 14 volebních krajích. V každém volebním kraji nabízejí strany a hnutí své kandidátky (a na nich kandidáty) – nás nejvíce zajímá ta „plzeňská.“ Volíme systémem tzv. poměrného zastoupení. Hlasy jsou „proměněny“

v mandáty (pro úspěšné strany) postupem, který počítá s dvěma fázemi – skrutinii. V 1. skrutiniu se pro přidělení mandátů ve volebních krajích využívá tzv. Imperialiho kvóta. Ta však zpravidla nedokáže rozdělit všechny mandáty, a proto je nutné 2. skrutinium, kdy se k přidělení mandátů využívá tzv. Hagenbach-Bischoffova metoda. Složité, že?

Vraťme se raději k původní otázce. Jak se z hlasů stávají mandáty a jak to všechno bude „fungovat u nás?“

Příklad 1: Kolik mandátů získá Plzeňský kraj?

V posledních několika volbách na náš kraj připadlo vždy 11 mandátů. Ale není to jisté, počty mandátů se musí vždy vypočítat… Uvidíme, kolik jich bude letos. Výpočet si přiblížíme následujícím příkladem:

Zadání: Předpokládejme, že v celé České republice bude odevzdáno 5.500.000 platných hlasů a že v Plzeňském kraji jich bude 290.000. Podrobnosti „zadání příkladu/příkladů“ obsahuje následující tabulka:

 

Výsledky voleb ve fiktivním příkladu - Plzeňský kraj

Strana

Počet hlasů v PK

% v PK

% v ČR

strana A

110 000

37,93%

41,00%

strana B

64 000

22,07%

22,00%

strana C

58 000

20,00%

20,60%

strana D

24 000

8,28%

7,23%

strana E

17 500

6,03%

3,90%

strana F

12 000

4,14%

2,88%

strana G

4 500

1,55%

2,39%

Celkem

290 000

100,00%

100,00%

 

První sloupec označuje stranu, druhý její volební výsledek (počet získaných hlasů) v Plzeňském kraji, třetí % získaných hlasů v Plzeňském kraji, čtvrtý sloupec pak % získaných hlasů v celé republice.

A nyní pojďme počítat!

Řešení: Abychom zjistili, kolik poslanců získá Plzeňský kraj, musíme:

a) Nejprve vypočítat tzv. republikové mandátové číslo. Vydělíme počet všech platných hlasů odevzdaných v celé ČR číslem 200, tj. celkovým počtem poslanců ve sněmovně. V tomto příkladu republikové mandátové číslo vyjde na 27.500 (platných odevzdaných hlasů).

b) Poté počet platných hlasů odevzdaných v Plzeňském kraji (pro všechny strany samozřejmě) dělíme republikovým mandátovým číslem – tj. 290.000:27.500 = 10,55. Výsledek zaokrouhlíme na celé číslo dolů, tj. na 10.  Tolik mandátů získává (v našem příkladu) Plzeňský kraj v 1. skrutiniu. K jejich získání bylo „využito“ 10x 27.500 = 275.000 hlasů. Platných však bylo 290.000 hlasů! Co se děje se zbývajícími 15.000 hlasy?  Ty postupují do tzv. 2. skrutinia. To proběhne na „republikové úrovni“ a zbývající mandáty (ty, které nebyly v 1. skrutiniu přiděleny) připadnou těm krajům, které měly největší počet neuplatněných hlasů z 1. skrutinia. Předpokládejme, že Plzeňský kraj uspěje a že tudíž i letos získá alespoň 11 mandátů.

Nyní nás bude zajímat, jak budou tyto mandáty rozděleny mezi jednotlivé strany.

Rozdělení „předchází“ důležitý mezikrok. Eliminovány, tj. vyřazeny jsou všechny strany a hnutí a koalice, které nedosáhly na požadovanou hranici pro postup k rozdělování mandátů. Tato hranice je také nazývána uzavírací klauzulí. V případě samostatných stran je dána 5 %, v případě dvojkoalic 8 % a v případě trojkoalic a vícečlenných koalic 11 %, a to vždy z celorepublikového počtu platných hlasů. Ti, kdo jsou pod hranicí, „vypadávají ze hry,“ není s nimi dále počítáno při rozdělování mandátů. V našem příkladu vypadávají ze hry strany E, F, G. Na republikové úrovni nedosáhly na uzavírací klauzuli.

Příklad 2: Jak budou rozděleny mandáty získané Plzeňským krajem?

a) Nejprve musíme spočítat tzv. krajské volební číslo. Součet platných hlasů stran, které v kraji postoupily do 1. skrutinia ( v našem příkladu strany A,B,C,D) vydělíme počtem mandátů získaných volebním krajem zvětšeným o číslo 2. Vlastní výpočet ilustruje následující tabulka:

 

Výpočet krajského volebního čísla

Počet platných hlasů v PK do 1.skrut.

256 000

Počet mandátů PK + 2

13

Krajské volební číslo :

19 692

 

b) Nyní počet platných hlasů získaných stranami, které postoupily do tohoto 1. (krajského) skrutinia, postupně dělíme krajským volebním číslem. Celá část takto vypočteného podílu je počtem mandátů, které dané volební straně ve volebním kraji přísluší v 1. skrutiniu. Výpočet a přidělení mandátů ilustruje přiložená tabulka:

 

Strana

Počet hlasů v PK

Propočet mandátů

Přidělené mandáty

strana A

110 000

5,59

5,00

strana B

64 000

3,25

3,00

strana C

58 000

2,95

2,00

strana D

24 000

1,22

1,00

Celkem

256 000

13,00

11,00

 

V případě strany A propočet vychází na 5,59 mandátu, přiděleno je tedy 5 mandátů, v případě strany B propočet vychází na 3,25 mandátu, přiděleny jsou 3 mandáty atd. Onen „vtip“ propočtu a přidělení mandátů je skryt ve skutečnosti v propočtu krajského volebního čísla ( viz výše). Pro jeho výpočet se totiž počet mandátů navýšil o 2.

Vzhledem k tomu, že jsme měli přidělit 11 mandátů a již v 1. krajském skrutiniu jsme skutečně 11 mandátů přidělili, náš příklad tím „úspěšně“ končí. Volební zákon a volební matematika však pamatují i na to, kdy propočet vyjde „jinak,“ a obsahují tak ustanovení, jež řeší tzv. 2. (krajské) skrutinium.

Závěr:

Často se divíme tomu, že výsledek voleb (myslíme tím % získaných hlasů) „neodpovídá“ počtům získaných mandátů = poslaneckých křesel. Ano, neodpovídá. Důvody jsme si vysvětlili v předchozím textu, pojďme si celou situaci zrekapitulovat:

 

Strana

Počet hlasů v PK

% v PK

Počet mandátů v PK

% v PK

strana A

110 000

37,93%

5

45,45%

strana B

64 000

22,07%

3

27,27%

strana C

58 000

20,00%

2

18,18%

strana D

24 000

8,28%

1

9,09%

strana E

17 500

6,03%

 

strana F

12 000

4,14%

 

strana G

4 500

1,55%

 

Celkem

290 000

100,00%

11

100,00%

 

Strana A obdržela ve volbách 37,93 % hlasů, tím získala 5 poslaneckých mandátů – tj. 45,45 % poslaneckých mandátů kraje! Procento získaných mandátů je výrazně vyšší než procento volebních hlasů. Stejný počet mandátů – tj. 5 – získaly „společně“ strany B + C, které získaly ve volbách „společně“ 42,07 % hlasů. Na jedno „poslanecké křeslo“ tedy potřebovaly mnohem více volebních hlasů. Je to spravedlivé? ptají se mnozí. Je to v pořádku, zní odpověď. Odpovídá to volebnímu zákonu a matematice, kterou obsahuje. Měli bychom proto „volební matematiku“ znát a podle toho i uvažovat o tom, jak volit.

A na závěr jedna zajímavá otázka: Jaká je šance konkrétních kandidátů získat mandát? Zde platí to, co doposud. Mandáty jsou přidělovány dle pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátních listinách. Ovšem ti kandidáti, kteří získají více než 5 % přednostních hlasů (z počtu platných hlasů dané strany v kraji) „přeskočí dopředu.“ Tj. všichni ti, kteří mají více než 5 % přednostních hlasů, se seřadí dle svého skutečného výsledku, ostatní jsou pak řazeni dle svého původního umístění na kandidátní listině.

V našem fiktivním případě tedy „skočí dopředu“ u strany A každý kandidát, který bude mít 5.501  a více přednostních hlasů, u strany B 3.201 a více přednostních hlasů, u strany C 2.901 přednostních hlasů a více atd. I to je důležité brát v úvahu, chceme-li podpořit konkrétního kandidáta.

Lidé často říkají, že jeden hlas neznamená nic. Ale je to jejich jediný (volební) hlas, který mají. Proto je třeba s ním naložit v duchu nejlepšího vědomí a svědomí.

A tak, milí Klatované, jděte k volbám a volte! A podporujte svého kandidáta! Každý hlas se totiž počítá.

Přeji Vám hezký podzim.

Ing. Václav Chroust

Ing. Václav Chroust (místostarosta města)

NAHORU