Aktuální články
Zámek Týnec
Klatovský zpravodaj 9/2024
Národní kulturní památka po pětadvaceti letech záchranných prací otevřena pro veřejnost.
Vrcholně barokní zámek postavený architektem Giovani Battistou Alliprandim (cca 1665-1720) pro císařského komořího Maxmiliána Norberta Kolowrat Krakowského (1660-1721) na zelené louce, palác vídeňských rozměrů usazený na úpatí Šumavy a dnes národní kulturní památka je místem se silným příběhem.
Kvůli zámku byla kolem roku 1700 přestěhována část vesnice a samotná stavba zadlužila rodinu Kolowratových na několik generací. Zámek byl v 19. století pronajat a částečně sloužil i jako maštal pro dobytek. Světlé chvíle čekaly zámek na sklonku 19. století, kdy se týnečtí Kolowratové vrátili z emigrace v USA a kdy zde vyrůstal mj. budoucí slavný závodník a průkopník filmového umění Saša Kolowrat (1886-1927, pochován v Týnci).
Také 20. a 30. léta 20. století, kdy zámek odkoupil Dr. Ing. Jaroslav Polívka (1886 Královské Vinohrady-1960 Berkeley), stavitel a filantrop, a na Týnec byli zváni mnozí umělci, mj. Adolf Loos, Alfons Mucha, Jan a Rafael Kubelíkové, Karel Hašler, Josef Váchal, Anna Macková a další, byla pro zámek příznivá.
Jenže od konce 30. let už to šlo se zámkem zase z kopce - posloužil jako sídlo německé armády, krátce jako sirotčinec a dlouhá desetiletí jako sídlo Československé lidové armády, po roce 1989 v souvislosti se snahou o vybudování hotelu a casina pak byl zlikvidován původní barokní krov a následovala léta chátrání…
V roce 1999 se pro tuto překrásnou monumentální stavbu v dezolátním stavu nadchnul sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz a zakoupil ji od energické správkyně konkursní podstaty, aby památku zachránil a umístil zde sbírky umění.
Oprava si však vyžádala pětadvacet let. „Do objektu léta zatékalo, byla narušena statika, podlahy, stropy, okna a dveře byly zničeny,“ říká majitel. „Památku můžete začít opravovat s deseti miliony, ale stejně tak se třemi sty miliony, významná památka tohoto typu, chcete-li se držet tradičních materiálů, řemesel a historických postupů, si však vždy zaslouží investici maximální.“
Když byly na záchranu památky hrdě vyčerpány všechny soukromé prostředky a možnost převézt sem sbírky a byť jen provizorně otevřít pro veřejnost stále nepřicházelo v úvahu, bylo jasné, že silná vůle a touha nenechat zámek spadnout nestačí, že je potřeba rozšířit řady těch, kdo by mohli se záchranou pomoci. Vícekráte tak na opravy přispělo Ministerstvo kultury ČR či Nadace Sabarsky Sonnberger a patří jim velký dík za důvěru, kterou nám tak projevily. Významná podpora z evropských prostředků z Programu IROP přidělená v roce 2018 pak zásadně dopomohla ke zrychlení záchranných kroků, které umožnily v roce 2024 zámek veřejnosti zpřístupnit.
Hana Jirmusová Lazarowitz (Zámek Týnec)
