Aktuální články
Zrušení superhrubé mzdy
Klatovský zpravodaj 2/2024
Vážení čtenáři Zpravodaje, v nedávné době jsem byl opakovaně, jako ekonom, požádán o názor na tzv. „zrušení superhrubé mzdy.“ Podtext dotazu byl vždy kritický. Dal by se vyjádřit (slušně) slovy: … bylo to špatné rozhodnutí, „rozložilo“ státní rozpočet, byl to populismus atd.
V debatě (řekněme) s tazateli jsem zjistil, že v drtivé většině neví, co to ve skutečnosti „superhrubá mzda“ je (či byla), jak se počítá (či spíše počítala) a jaký je rozdíl mezi způsobem výpočtu čisté mzdy dnes oproti období, kdy byla využívána ona „superhrubá mzda.“ Překvapilo mě to. Ale dozvěděl jsem se i cosi navíc: mnozí neumí zkontrolovat svoji výplatní pásku, neví, zda jim jejich mzdová účetní „mzdy správně počítá.“
A tak jsme se z makroekonomie (vliv „superhrubé mzdy na státní rozpočet“) posunuli do praktické mikroekonomie („jak se vlastně ta mzda počítá?“).
Dovolte mi proto dnes, výjimečně, využít příspěvku k odpovědi na dvě otázky:
1. Jak se vypočítá z hrubé mzdy mzda čistá?
2. Jaký je rozdíl mezi současným způsobem výpočtu čisté mzdy a způsobem, který platil v období aplikace tzv. „superhrubé mzdy?“
A závěrečnou skromnou makroekonomickou úvahu/poznámku.
1. Jak se vypočítá z hrubé mzdy mzda čistá?
Hrubá mzda je položkou, kterou každý najde na své výplatní pásce. Je vlastně součtem základní mzdy (ta je zpravidla uvedena na mzdovém výměru nebo přímo v pracovní smlouvě) a příplatků, odměn a prémií, které zaměstnavatel svému zaměstnanci v daném měsíci přizná. Z hrubé mzdy se vypočte daň z příjmu. Dnes platí, že daň z příjmu je dána jako 15 % z hrubé mzdy, z vypočtené daně může zaměstnanec, splní-li zákonem dané podmínky, odečíst slevu na dani ve výši 2.570 Kč (měsíčně). Z hrubé mzdy se sráží zaměstnanci i tzv. sociální pojištění a zdravotní pojištění. Sociální pojištění je rovno 6,5 % hrubé mzdy (od letošního roku se ještě přidává 0,6 % nemocenského pojištění), zdravotní pojištění je dáno jako 4,5 % hrubé mzdy. Od hrubé mzdy je však odvozeno i sociální a zdravotní pojištění, které musí platit za svého zaměstnance i zaměstnavatel. Zde jsou sazby razantně vyšší, u sociálního pojištění je to 24,8 % z hrubé mzdy, u zdravotního pojištění 9 % z hrubé mzdy. (pozn. red. dále viz tabulky 1.) Zaměstnavatel zaplatí za svého zaměstnance 8.680 Kč sociálního pojištění a 3.150 Kč pojištění zdravotního, celkem 11.830 Kč. Je zřejmé, že zaměstna vatele zaměstnanec nestojí jen 35.000 Kč hrubé mzdy, ale tzv. celé osobní náklady dané hrubou mzdou plus pojištění, která zaměstnavatel za zaměstnance platí – ony osobní náklady v našem příkladu dosahují částky 46.830 Kč. Následující tabulka pak říká, „kolik kdo si bere z osobních nákladů“, které zaměstnavatel hradí: (viz tab. 2.)Tu lze stručně „číst“ takto: Zaměstnanec zaměstnavatele „stojí“ 46.830 Kč, z této částky však zaměstnanec ve formě čisté mzdy dostane jen 28.470 Kč, tj. 60,79 %. Na účet České správy sociálního zabezpečení totiž odejde 10.955 Kč, na účet zdravotní pojišťovny 4.725 Kč a finanční úřad inkasuje daň z příjmu ve výši 2.680 Kč.
2. Jaký je rozdíl mezi současným způsobem výpočtu čisté mzdy a způsobem, který platil v období aplikace tzv. „superhrubé mzdy?“
Nyní již víme, jakým způsobem se z hrubé mzdy počítá mzda čistá – viz předchozí příklad – dnes.
Jak tomu bylo v období „superhrubé mzdy?“ Odpověď je svým způsobem jednoduchá – velmi podobně: jen daň z příjmu se počítala jako 15 % z tzv. „superhrubé mzdy“ – mimochodem tento termín, nemýlím-li se, nikde v zákoně (ani nařízeních či vyhláškách) nenajdeme, jde o slang či (úspěšné) marketingové označení osobních nákladů. Vezmeme-li, že „superhrubá mzda=osobní náklady“ a že daň z příjmu je oněch 15 % ze „superhrubé mzdy“, snadno již porozumíme následujícímu příkladu (druhému), který popisuje výpočet čisté mzdy (tedy i naše zdanění) tak, jak platil ještě v prosinci roku 2020 (jen pozor, sleva na dani tehdy byla nižší, ale záměrně, pro srovnání, aplikuji slevu ve výši 2.570 Kč i na rok 2020): (viz tab. 3.)
Pojištění, která platí zaměstnanec a zaměstnavatel v prvním i druhém příkladu jsou stejná, stejná je i výše osobních nákladů (46.830 Kč). Rozdílná je však čistá mzda. Namísto čisté mzdy ve výši 28.470 Kč, kterou získáme nyní - tj. v prosinci 2023, si zaměstnanec na svůj účet připsal v příkladu druhém (v prosinci 2020) jen 26.685 Kč. Rozdíl je 1.785 Kč měsíčně, tedy 21.420 Kč ročně. A právě to je tzv. „efekt zrušení superhrubé mzdy.“ Lidem zůstává z jejich hrubé mzdy více!
Závěrečná poznámka
Stát „po zrušení superhrubé mzdy“ bezpochyby vybere na dani z příjmu méně. Peníze se však neztrácejí „kdesi“, zůstávají zaměstnanci. To je špatně? Zaměstnanec je může utratit či investovat, čímž podpoří růst hrubého domácí produktu, může je spořit. Může o těchto penězích rozhodovat sám. Státu a rozpočtu státu samozřejmě tyto peníze chybí. Musí tedy učinit opatření, jak výpadek svých příjmů eliminovat. Například postarat se o to, aby uspořil on sám – aby snížil své výdaje. Ale to je diskuse jiná.
Přeji Vám hezký den.
Ing. Václav Chroust (místostarosta města)
